Cesta života

Příliš blízko k smrti

žijeme v těchto přeplněných snech

prachem lidských šlápějí

lásku nevzvýváme

               v křižovatkách myslí

                       v nitkách pavučin

                               v tichém objetí

když za nás jiní myslí

Dál od smrti, ještš dál od života

potácíme se znaveni

bez víry v další den

Prach z cest mezi zuby

Skřípe

tak jej drtíme

drtíme svoje zbytky štěstí

Pryč od smrti utíkáme

v laciných přetvářkách život nevnímáme

bežíme bezhlavě

avšak čím víc se jí vzdalujem

tím je nám blíž