Z domova

Uprostřed pokoje svítí slunce, možná dětskou rukou kreslené,

nosík má v podobě černého kopečku, vlásky má neklidné, na hlavě čepičku...

Na pavoučí plotýnce, ve stříbrné sukýnce, sedí pyšná, tlustá konev.

Černá ruka nad břichem, nabízí se: tady jsem.

Když mi dáte pít, ozvu se vám... písk!!!!

Tlusťounké palečnice, levá i pravá, visí na prvním háčku.

Módní návrhář, počítám z Francie, použil na kabát moc pěknou látku.

Červená s bílou hrají si spolu, kulaté květinky vedou až dolů...

Nebudu dále vás už asi napínat, dívám se na chňapky...

musím se usmívat...