Dopršelo

Po dešti tráva břichatou vodou obtěžkána
uklání se kolemjdoucím
mlsně jim olizuje botky
ponožky i kola kočárků

Despotická nadvláda nad prachem se pozvolna mění
chodníky osychají do asfaltů
a z ospalých skel automobilů
vyskakují prasátka sluncí

Odhrnuji žaluzie za něž jsem se schovávala před blesky
(Prokopu Divišovi nevěřím)
a jako míza samoty
rozpuštěná v lásce
vstupuje do mě další část dne

Je po dešti

...a ty tu stále nejsi