Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMoře
Autor
back up
Michal neřídí auto, nedomluví se v cizině, a hlavně neumí vůbec plavat. Koupil si k moři potápěčské brýle a šnorchl a cachtá se na mělčině. Staví si hromadu oblázků a nesnáší, když plavu dál do moře a on mě nemá pod kontrolou.
I pod vodou vidím, že stojí na písku, ruce v bok, potápěčské brýle na očích a sleduje, jak mizím z dohledu. Cítím i z dálky, že začíná zuřit, mává rukama a ukazuje směr.
„Zpátky! Dělej!“
Předstírám, že neslyším a plavu ještě dál. Hlavičky lidí na břehu se zmenšují a královsky modrá barva vody mění odstíny. Moře se otevírá jako zářivá, předimenzovaná malba. Světlemodrá mělčina přechází do tyrkysové a pak do kobaltu, postupně tmavne a nad horizontem se přelomí do čisté kulisy pomněnkového nebe bez mráčku. Prastarý, kýčovitý a trochu strnulý obraz, ve kterém se hemžíme my jako ubohé, titěrné tečky.
10 názorů
Evženie Brambůrková
25. 05. 2021Já si moře namaluji, jen poslední dobou se mi daří jen nějak moc studená.
to není těžký ivíí, udělej čtverec s ohrádkou, dovnitř vlnky a před to ceduli s nápisem "tady je moře" (a dětský pískoviště)
:D
blacksabbath
25. 05. 2021a víš jak je těžké namalovat móóóře?????,.....:-)):-)):-))))
Ano, moře je nádherné a je v něm tolik místa :-) Taky ho miluju. Myslím, že bych snesla chlapa, který neumí řídit ani se nedomluví v cizině, asi bych mu toho prominula mnohem víc, ale společné zážitky z plavání v moři by mi asi opravdu chyběly...
blacksabbath
25. 05. 2021Jó móře.......to znám.....z obrázků...:-))))))
já byl jenom v Chorvatsku a pak tam vypukla válka, od té doby už mě k žádnému moři z bezpečnostních důvodů nepustili :D
Ono je to zřejmě lákavé vzdalovat se od pevniny. Nějakým způsobem opojné. Paní se může stát, že se dostane příliš daleko.
Třeba mně se stalo, že jsem skákala přes vlny v moři a dostala jsem se až hodně dopředu, kde už skákali jen dospělí muži přičem já jsem byla dítě. Pak pro mě přišli, abych se vrátila. Já jsem tenkrát řekla, že bych nešla dál aniž bych nikoho před sebou neviděla. Ale nevím, moc jsem nemyslela.