jak jsem (ne)vyhral valku, aneb yossarian ve treti svetove (Začátky)

Hanes s Karimem sedeli toho dne na balkone jednoho z duhockých hotelů s výhledem na lyžařské vleky. Bylo již po newrozu, takže jaro již bylo v celém údolí, a tak vleky nejezdili a ani po sněhové pokrývce již nebyla ani stopa. Popijeli Pepsi colu z pomčkaných plechovek, přicemž Karim měl tu svoji nenápadně říznutou vodkou, kterou by coby muslim, přes den opravdu neměl. Záviděl Hanesovi jeho abstinensvé, které mu však v jeho případě (protože nebyl muslim) přislo jako nesmírné plýtváni¨í. "Proč nemužu být abstinet já, dobrý služebník Alláhuv, ale ty zasranej nevěřící pes vydržíš tenhle život bez dousku vodky..." postesknul si několikrat.

Dneska je čekala možná nejhorší cást výcviku. Od mazáku o "trubici" leccos slyšeli. Jde prý o cca dva metry širokou a deset metrů dlouhou trubku pocházející z nějakého ropovodu, která je naplnena (a zde se verze zasadne lisi) buď ledovou vodou, nebo prý zahnívahjícími výkaly. Jejich úkolem bude v ochranném obleku a masce prolést trubkou v co nejlepším čase a to vleže. "No nic nevypadá to tak hrozně," uklidňoval se Hanes, a byť ateista, modlil ke vsem svatým i s jejich příbuzensvem za vodu. Karimovi to bylo vcelku jedno, neboť vyrostl na iranském venkově a spiše než na vodu, byl zvyklý na výkaly.

Dopili, vzali si tašky s vybavením a vyrazili ke svemu džípu, jež je dovezl nahoru do duhockých hor k trubce. Již zdálky bylo jasné, že voda to nebude. Po dojeti na místo se ukazalo, že uz se čeka jen na ně. Při cestě do lodního kontejneru, kde měl nafasovat ochranný oblek a masku si Hanes všiml plastových beden s piktogramy pro kyselinu, ale nějak mu to nedocházelo. To až pak, když kolem proběhl jeden z techniků a do vysílačky křicel: "Jasny, v celym tomhle zkurvenym městě prostě není dost hoven, ale v klidu, našlo se dost máselný kyseliny, ta těm zelenáčum ukáže, co je to utěsněná maska!"