Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Laura

24. 02. 2022
6
3
234
Autor
Lelian

A to je neměnné.

 

Mělo by to být upřímné

Ne to, co chcete slyšet

A pak si uříhne

Ehm, a smějeme se oba

 

Co vlastně říct když

Už nikdo neposlouchá

Když bzučí smrtí zdviž

Tvá duše tupě hluchá

 

Zapomněl jsi na sebe

Nikdo ti už nerozumí

Ale my tě chápeme

 

A to je neměnné

 

Dnes toužíš po změně

A znovu miluješ a jsi!

Jsi znovu a jsi unesen

 

Život tvůj je nacucaný sen

Nemůžeš ztratit co je Tvé

 

A to je neměnné

 

A když se ráno vzbudíš

Vedle ní

Zatímco spíš ona bdí

A pláče ona ví

 

Tvé srdce plane zatmělé

Ani nevíš co je láska

Mon Cherie

 

A to je neměnné

 

Lauro, co je láska?

Ptáš se jí

Přiletěla v pátek

A v neděli

 

Řekla Ti jsi bouře místo přístavu

A já už jen tonu neplavu

Chci žít řekla Ti obyčejně

Raději žít jako ostatní

Než chcípat jak umlácené štěně

V pěně dní

 

Miluješ mě, Lauro?

Slzavým karamelem očí:

Ne.

 

A tím to končí.

A to je neměnné.

 


3 názory

Silene
27. 02. 2022
Dát tip

(Dostaveníčko s Vianem nikdy neuškodí.)


vztahová linka jasně vykreslena, dílo pěkně drží pospolu, silné pasáže, třeba - Než chcípat jak umlácené štěně

V pěně dní


Gora
24. 02. 2022
Dát tip

Leliane, četla jsem tvou báseň se zvědavostí, kam mne dovede - mezi opakováním teze:

 A to je neměnné

což je zajímavé dělítko, a jako celek mě skutečně zaujala. Určitý nadhled spatřuji zde:

Co vlastně říct když

Už nikdo neposlouchá

Když bzučí smrtí zdviž

Tvá duše tupě hluchá

Snad jedna připomínka - zájmena píšeš jednou s malým t, podruhé s velkým, jako čtenářka se poněkud ztrácím, kdo koho oslovuje.

Jinak dobrá poetická reflexe vztahu... 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru