Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa tmavých nocí hasnou ohně loučí
Autor
Aru
Od věků do věků
čas plyne
vdechující tmu.
V časech lidí
po pravdě kdosi touží,
ač jde vpravdě o emoce.
Od věků do věků
tma se hladem souží,
než vše sežere hniloba.
19 názorů
Nechť báseň žije si svým životem, co já ji, pouhý to interpret mám do toho co kecat, kdo, co a jak vdechuje ;))
Odpoutaný Prométheus
11. 07. 2022Báseň je patrně konstruována tak, aby transformovala lidské bytosti na jeleny. Osobně bych si z toho nedělal hlavu - stačí otlouct parožím o nějaký vzrostlý dub, a jelen se promění zpátky na člověka. Už jsem viděl daleko podivnější věci.
Tak Ti nevím Aru, po prvním přečtení mne napadla čistě filosofická otázka (upozorňuji, že nemůže nastat horší situace, než když ženská začne filosofovat), co čas vydechuje, když vdechuje tmu. Potom mě zarazila formulace "čas plyne vdechující tmu" a byla jsem z toho jelen. Kdyby vdechoval čas, mělo by tam být "vdechuje tmu", ale takto vypadá, že něco vdechuje tma a jsem z toho zase mimo mísu.
díky, když se podíváš na život, tak je vlastně docela neestetický, všude špína a zkáza, nablejskaný obchoďáky sice vzbuzují dojem, že budeme krásný a mladý navždycky, ale jen do doby, než člověka strčí do domova důchodců, pak kdo je tam odloženej, dojde mu, že všechno hnije a rozpadá se, ale ti co tam nejsou tomu nevěří :D:D
Evženie Brambůrková
06. 07. 2022Pěkné vyhlídky. Snad to bude ještě chvíli trvat, než dorazí.
ty máš ponorku?!...roztáhni závěs
Radovan Jiří Voříšek
05. 07. 2022ok
hej Loki mě to nevadí, žijeme underground, no ne? je to jistá výsada, když ti čtenář tak úplně nerozumí, vždycky někdo tuší, aspoň malinko ;))
emoce Radovane, lidi chtějí emoce, ne pravdu, ale příběhy, tomu se říká žití ;)
úplně nerozumím spojení toze po pravdě a tomu, že jde o emoce
máš na Písmáku lepší texty, tenhle se Ti dle mého soudu nepodařil, ale třeba se pletu. Zdraví Bač
Tak to mě nakoplo, vzhůru do práce (než vše sežere hniloba). Ale jsem rád, že "čas vdechuje tmu" . I když na konci básně dostávám strach, protože "tma se hladem souží".
když rozesměju celé Norsko, tak to asi se mnou nebude tak špatný ;)