Nostalgie

NOSTALGIE

 

N jako Nevěř, že za nic nemůžeš

 

Její pohled uniká

oči zaryté do asfaltu

mluvil bys a mluvil…

Ticho.

 

A bylo by o čem?

Je to stejná postava?

Jako tehdy v parku?

Její pohled uniká...

 

pohled nezvedá

rychlá chůze, záda

 

nevěř, že za nic nemůžeš

 

O jako Obrázky

 

jsou jako pohlednice

obrazy z minulosti

Mimo snímky uniká

obloha pokrytá mraky

promlčené hříchy

bolest a zrady

zůstanou...

momenty štěstí

sladká nostalgie

bezstarostnost mládí

zklamání se ukryje

mezi strany zaprášeného alba

 

 

S jako Strhnutí se k letargii

 

S vášní psaná hesla

na chodník před spící domy

 

se strachem psaná slova

vsunutá do obálky

 

s láskou vyřčené city

vyvěšená na odiv

ve výloze

 

Čas vysušil ty vášně,

jak Aralské jezero.

 

nechává tě strhnout

jenom k letargii

 

 

T jako Tetris

 

skládat si vzpomínky

úhledné čtverečky

barevné mašličky

 

časem k nim vedou

skrz blokády rozumu

zaprášené cestičky..

 

A blednou

blednou jejich barvičky.

Z výkřiků zoufalství

z extáze pohlaví

stávaj se...

básničky, písničky

časem zaniknou

zbývá nostalgie

rozpadá se

 

pod dalším řádkem Tetrisu

 

A jako Absolutní čas

 

zase ten čas

staví na odiv

díry v omítkách

a díry v myšlenkách

 

někdy vrací tě zpátky

jak červí díra

jak přízrak ze tmy

co ti už dávno dává spát...

 

pak zase jsi tam

jiný čas, spolu

v oblacích dýmu

pomalu bledne

 

Je pryč

červí díra uzavřená

návrat v absolutním čase

konec rozjímání

 

 

L jako Laciné řeči

 

Možná bar, možná pokoj

vedli jste laciné řeči

a kolem tekl život

 

zaplnil život smíchem

taky jste se smáli

a kolem teklo víno

 

možná že z řečí

možná že z vás samých

z trpkých vzpomínek

z mrzkých hodnot

 

vzniká izolace

 

Co ráda vaříš?

Vidělas ten film?

a spát...

 

G jako Granátová jablka

 

sladká chuť šťáv

hořká chuť jadérek

byla granátové jablko

hořkosladká symfonie

 

občas je jím dodnes

v deštivých dnech

 

čas nemá rád chutě

hořké a sladké splývá

zbývá jen plast

plastová šeď

za závojem kalendáře

 

I jako Intoxikace

 

byla to intoxikace

zarytá lakovanými nehty

nákaza z vášně

 

a přisátá

tak jako klíště

kradla ti čas

 

odešla náhle

pryč, skrz

clonu deště

nebo slunce?

zmizela

jed z rány sál

pomalu čas

 

E jako elegie

 

Jak pohřbít vzpomínky?

svázané s tělem

dotěrné i laskavé

jejich krutý smích

ve vánoční čas

 

A co budeme bez nich?

prázdné skořápky

jen svoje náhražky

poblázněný Němec

 

život na hraně

míchání s minulostí

podivná šeď starých filmů

ožívá barvami

tahá mě zpět

do časů chladných zim

---