Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV šapitó promarněných snů
Autor
javavia
Dávno má za sebou
derniéru vlastního života
a jeho premiéra...
začíná pokaždé jinak
jiným pohledem
jiným úsměvem
jinou touhou
A možná i jiným
přáním...
před diváky
klaun s hořkým úsměvem
jehož chuť zná jen on sám...
v šapitó tančí balet
promarněných snů
v krvavých slzách
topí dávné lásky
na Slunci jim dává nový řád
stromům krade stíny
a dává jim jiný směr
když tápe v korunách
sem a tam
tam a sem
jen
hledá nový slunovrat
občas na vlastních nohách
nemůže stát...
už ztratil víru milovat
a zapomněl věřit v lidi
zapomněl na lásku
s bolestnou tíhou
vlastních ztrát
však viděl
jen vlastní chyby..
a nemohl je spočítat...
...
Na jevišti promarněných dnů
s aplausem tančí siluety
publikum tleská cizím snům
a vlastní
mění na konfety...
8 názorů
Ale dikes... jsem ráda že to tak vidíš a vážím si tvé návštěvy a slov
Člověk někdy hodně hraje v životě ..jen na oko.... kolik lidí se usmívá , hraje si na šťastné...jen aby...a kolikrát se za úsměvem, smíchem druhých může skovat smutek a bolest...o které nikdo neví
Pěkně vyjádřené, klaun napovrch veselý a rádo by vtipný, který uvnitř strádá a trápí se. Vždycky něco skončí, aby něco nového mohlo začít. Zda to bude lepší hra života, toť otázka
Zoroastere právě ty paradoxy:-) po každé derniéře vždy začíná nová premiéra... něčeho nového, jiného...a publikum se rádo nechá ošálit anebo zmást...a možná jsem zmátla i já tebe:-)
Kočkodane, ahojky... znám dobře... ale klaunova zpověď je mnohem lepší...
Zoroastere, děkuji za návštěvu a tvé "otázky", klaun může být kdokoliv z nás...spousta lidí promarní své sny, ať už z jakéhokoliv důvodu...a občas si lidé myslí, že když se někdo dává druhým radost a pobaví, že je třeba šťastný...a kolikrát to tak není. Báseň není o někom konkrétním... spíš o tom, že i klauni nemusí být vnitřně šťastní, i když to na jevišti života může tak vypadat...Asi tak...
Vzpomněl jsem si na mou asi nejoblíbenější píseň Petra Nováka Klaunova zpověď.