Ty

Podzim již přichází proměnit světy

do drátů navléká korálky ptáků   

a listí zašeptá jak staré tety

jen vstoupíš do barev říjnových parků.  

Na nebi letí již k jihu zas šípy

vlaštovky za obzor mizí jak sen

a čas se zastaví ve dřevu lípy

když řezbář na nebi vyřeže den.

A děti na poli vypouští psaní

dopisy zamíří nahoru k drakům

a z děvčat jsou náhle vážené paní

když kluci napíší své touhy mrakům.

Polibek tvůj chutná jak horký čaj   

však rtěnkou ze šípků kreslíš si rty

a když pod košilí ucítím taj

vím, že to můžeš být zas jenom ty.