Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJehlice mrazu
Autor
Čtenář čtoucí
Pošlo Léto v podzimu,
života žáru se mu nedostává.
Řeže jej chlad márnice,
v chladné hrudi teplo poblikává.
Krev zaplavila líce,
mělce mělce pozdvihuje plíce.
Mrtvo již však jest!
Vsazeno v vyzáblou neživou klec.
Mozek roztavil se v zimničním třesu,
tělo Léta uměle leptá podzimu podpora.
Chladná schránka potají tiše vzkvétá,
v okolí se vsákla líná chladná námraza.
Třesoucí se stříbřitý rakve květ pozvolna zamrzá krystaly.
2 názory
Díky moc za kritiku. Také tam vidím tu změnu tempa, s „mrtvo již však jest” jsem udělal tento zásah do tempa/melodie schválně. Verše předtím jsou psaný tak nějak na hraně naivní melodie a snažil jsem tímto narušením vyvolat jakýsi pocit nepokoje (ideálně úzkosti), který je dále rozvíjen odstavcem pod tím. S tím že poslední verš je čistě kakofonický (a měl by reprezetnovat jakési napraskání ledu a dovršit tak melodii), je to napsané zastarale, já si však nemůžu pomoct než se vyžívat v zvláštních formulacích.
Radovan Jiří Voříšek
před 7 měsíciMá to atmosféru, vcelku dobře se čte, obrazy nejsou omšelé. Ale někde ztrácí tempo díky přetíženým veršům, nebo jaksi zbytečně postaru napsaným:
Mrtvo již však jest!
Vsazeno v vyzáblou neživou klec.
tělo Léta uměle leptá podzimu podpora.
Třesoucí se stříbřitý rakve květ pozvolna zamrzá krystaly.