Otisky

máš pravdu, syčák čas je z jiný básně :o) a moc se tam nehodí.. ale to už jsem říkala, že závěr je prostě out.. :o)) Jen si dovolím oponovat - text JE sice jednoduchý, ale NENÍ naivní a dívčí? - nevím co tím myslíš.. Vydřené to není, neboj, šlo to docela lehce :o)

*

děkuji za erudovanou kritiku :-) a přikládám vlastní (neerudovaný) komentář : Co se týče rytmu, souhlasím s tebou - rytmus to nemá. Vlastně ani nemělo mít. Přívlastky jsi taky vystihl - ano, jsou banální! Zdůrazňuji, že úmyslně banální.. Pokud se ti repetice celých výrazů zdá únavná a nepříjemná - to je samozřejmě tvůj subjektivní pocit.. monotónnost je opět záměrná. Jakési oživení přináší zmíněný vnitřní rým. Víš, ta báseň je záměrně napsaná co nejjednodušeji, používá obyčejná slova, nemá pevný rytmus - zní "civilně", využívá monotónního opakovaní celků, (skoro jako v pohádce), je tam symetrie a paralely.. (tak trochu do klasicismu, nezdá se ti?) Poslední sloka.. neporušuje, ale završuje symetrii svými třemi řádky a rozhodně není zbytečná (to už bych ji nepsala :-)) Je ale pravda, že poslední sloka je (pro mě) místem na kterém bych chtěla zapracovat - mám spíš pocit, že vyznívá tak nějak do prázdna.. možná by taky snesla rým (?)

      Jejda! Tak už jsem erudovaný! Tak ještě pár poznámek, abych si neudělal ostudu :-). Děkuji za komentář. Bohužel na mém předchozím mínění to nic nemění, tvá vysvětlení mne nepřesvědčila, že báseň je naplněna estetickým obsahem.       Ad rytmus. Pokud je báseň nerýmovaná, je rytmus jednou z možností, jak udržet balanc. Zrovna u téhle básně bych se za něj přimlouval, protože se zvolenou formou (viz výše) by se krásně pojil, báseň by hned byla o stupínek výše. Dle mne, se totiž ve stávající podobě pravidelnost (formy) a nepravidelnost (rytmu verše) dosti tříská.       Ad banálnost přívlastků. Vědomé užití banálnosti s sebou nese nebezpečí. Pokud se tento stylotvorný prvek nepoužije střídmě, hrozí, že se banálním stane celek. V tomto ohledu - ani v jednom směru - žádné oživení ve tvé básni není.       Ad repetice. Opět otázka střídmosti. Repetice je jistým oživením, akcentem, připomenutím. Pokud repetuji vše, co mi přijde pod ruku, klesám ve výrazu na úroveň parního válce, či neměnné intenzity dechovky.       Ad dva předchozí, právě napsané, odstavce. Myslím si, že ony dva zmiňované prostředky je třeba užívat jako koření. Přesolená polévka není dobrá, leda by měla vyvolat katarzi.       Ad monotónnost. Zdůraznil bych nesamoúčelnost. Vnitřní rým je v tomto případě malou náplastí. Pokud je monotónnost myšlena záměrně, očekával bych větší akcent, jenž by ji ospravedlnil. Jinak opět (po kolikáté už?) je tu nebezpečí, že se nudným stane celek.       Poznámka poslední :-). Napsal jsem, že "poslední sloka mi už přijde významově zbytečná". Tím jsem myslel, že ve stávající podobě nemá v předchozím textu kontinuitu - je to takový bezradný přílepek. Než takto, to radši škrtnout, nebo zcela přepracovat a báseň dovést k rozvíjející pointě.

Asi se připojim do davu... Stl se mi nelíbí. Dokonce vůbec. Ale je zase velice propracovanej - a myšlenka je sqělá. *

enfin: Mě taky baví polemizovat. Mám za to, že nic jiného jsme nedělali.

Američané říkají jen "nice", myslím že to stačí

Skončil bych někde u šesté sloky a tu šestou pojal jinak, ale je to tvá báseň. To jsem si jen tak konstruoval.

a jaaaak? Prozraď :o) Takže se ti nelíbí ta myšlenka, nebo bys ji vyjádřil jinak?

stylově to není přesně to, co by mi 100% vyhovovalo, ale 100% to vyhovuje myšlence a to je podstatný.. ta se mi rozhodně líbila... určitě si nenechám ujít tvoje díla, jestli budou vypovídat o takovýchto myšlenkách...

on ten styl taky nejni moc muj.. je takovej.. naivně líbívej přiznávám :o) Ale takovýchto myšlenek u mě asi moc nenajdeš - já jsem každý pes, jiná ves :o)))

Moc moc se mi líbí, to o tom sněhu, sněhulákovi a kapce A líbí se mi i co se děje s pískem. Jen ten papír mi trošku škobrtá... Ale jako celek je k pochopení k tomu, co tím básník chtěl říci:o)

Beata: ten papír je tam nejdůležitější.. :o)) všimni si, jak se vždycky trochu vymyká ze schématu.. To je mi líto, že přitom škobrtá, asi má chudák kratší nožičku :o)))

vím, že je nejdůležitější :o)

B. : tak to je hlavní :o)

myšlienka je klasická (nie ale vyčpelá!) a básnikom iste blízka, akurát má, podľa mňa, až príliš rozvleklú podobu v tomto prípade

BooB : rozvleklou? Spíš dlouhou, ne? No, jsou to vlastně 3 v 1, takže jako v reklamě :o))

dlhá mi nemusí automaticky vadiť, ale rozvleklá znamené (pre mňa), že sa jej venuje viac priestoru než jej pristane (muože ju - myšlienku - degradovať, resp. nenecháva veľa priestoru čitateľovi ...)

Ne, tady skutečně prostor pro čitatele :o) neni.. :o)) Tady je všechno řečeno. A jasně. A tečka. :o))))))

      Námět je dobrý. Máš hotovou myšlenku, víš odkud kam báseň směřuje. Je vidět, že sis rozvrhla formu. Ale. V tomto okamžiku báseň selhává - tu formu se ti nepodařilo adekvátně naplnit. A to je škoda, protože jinak cítím, že by to byla velmi dobrá báseň.       K té formě. Líbí se mi uplatňovaný model, jehož koncepce dává básni "cyklický rytmus": Kdysi (sníh) / Jednou (písek) / Včera (papír) Kdysi (sníh) / Jednou (písek) / Včera (papír) Věřím (sníh - sněhulák) / Věřím (písek) / Věřím (papír - list) ; přičemž poslední sloka mi už přijde významově zbytečná, a také způsobuje nesymetrii celku.       Ovšem ten básnický materiál. Rytmus na mne působí dojmem dlouhých vlasů ve větru nebo vodních řas v řece - chvíli tak a chvíli tak, jednotlivé sloky se mi při čtení drolí jako stará omítka - takřka identický dojem.       Použité přívlastky na mne sice nepůsobí dojmem klišé, zato však jistou banálností a zbytnělostí: "nedotčeným bílým", "hladký čistý", "mé mrtvé".       Pokud už jsi zvolila nějaký způsob repetice - např. ve formě, je dost únavné, nepříjemné a monotónní taktéž neustálé opakování všeho ostatního - slov, ba i celých vět: "Zůstal(a) po něm jen ..." 3x, "Byl(o/a) ... součástí mého ..." 2x atd.       Velmi se mi líbí vnitřní rým "Chvíli se tázala, pak jsem ji smazala.". Je příjemným oživením v nevázaném textu.       Závěrem. No, já bych se přimlouval za zásadní přepracování, které by však bralo na zřetel vyzdvihnuté klady.       Hezký den.

hezký ! první polovina lepší :-)

pěkný

skončil někde za třetí slokou, ale jo