Tápání

... .

Slunce nijak nenahradíš... :):).

Moc krásná slova. Nemohou odletět jako motýlci, protože jsou příliš krásná a hluboká. Zůstanou mi v duši.

Hezky píšeš.

Hm. To umět!

Radovane, ano, v českém překladu tomu říkali zatemňovač ;) i když vzhledem k tomu, že se tím "uskladněné" světlo dalo zase vypustit ven, ten název není dokonalý. Mám ráda potterovské příběhy, díky za tu asociaci!

Mně zas naskočil Ron Weasley, jak chytá světla lamp a lampiček do zařízení, které mu odkázal Brumbál. Že ten by se hodil za průvodce, kdyby uhodila tma.

Safiáne, díky. Parádní báseň!

Možná by to chtělo ještě jednu strofu, ale i tak je to pěkné. Bez toho kudy můžeme dojít kamkoli. Asi tak před patnácti lety jsem o tom napsal PF:

Já otevřu si láhev vína,

prý nejlepšího ročníku,

a podívám se na svět zpříma

skrz ucho svého nočníku.

Vždyť v pohledu tak subjektivním

ani kus pravdy nezmizí,

i kdyby sám Bůh řečem pivním

zapřáhl tele před vizi.

I kdybys třeba moje milá,

dokonce jenom chlapem byla -

i kdyby slepec, co jde v čele,

zamířil s námi do tyhele.

Někdy naopak přitíží... ;) ale každopádně jsem pro rozsvěcení.

přesné ... tak mě napadlo, že se člověku často uleví, když se mu v hlavě rozsvítí :)

Karle, okamžitě mi naskočila Lucie Bílá a ta píseň o lampionovém průvodu... "Že byl říjen v listopadu, to nám nevadilo, nevadilo, když nelilo..." :D

Co takhle lampionový průvod. Tam to občas taky hořelo:).

Kudy odnikud a donikam

:)

Ahoj a díky... je to miniminiatura - chtěla jsem plamínek, tak jsem škrtala a škrtala :) Trochu mě inspirovala moje známá, která mluvila o knížkách "Život před životem", "Život po životě"...  - a co život mezi tím...?

Opravdu skvostná miniatura od začátku do konce o životě (od začátku do konce)...

Kvůli konci, tyjo, Jani,

ozvou se ti pyromani. ;-)

Jednou jsem šla s lucernou ze zahrady domů (spala jsem tam) poté, co se prohnala vichřice a v celém městě nešla elektřina, byla úplná tma a na zemi byly popadané větve.