Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBÝT DÍTĚ?
Autor
Marina
Jen jeden pocit osamělého nedělního večera... Já jen chtěla...zase aspoň na chvíli...
Právě sem se vrátila domů,
vlasy zmáčené
letními kapkami deště,
jenž hraje svou symfonii
nejen na hebkých provázcích
mého života.
Tančí na mém těle,
perličky křišťálově se lesknoucí vody
hledají své věrné družky
a slévají se do potůčku
lidské existence.
Unaveně padám na postel
a na okamžik zavírám oči
….jen chvilku…
Odhazuji boty
do kouta a masíruji
bolavé polštářky chodidel.
Koukám do zrcadla,
na tváři rozmazané čmouhy,
zbytky lesku na rtech,
krátká sukně
vyhrnutá kdesi vysoko,
mokré tričko
přilepené ke chvějícímu se tělu
….a na tvářích slzy…
Mátožně se zvedám
a utírám poslední zbytky
šminek.
Z vlasů vyčesávám lak,
pozoruji, jak jediná sponka
zapadá pod postel…
nemám sílu ji zvednout.
Zmáčené šaty leží
zmuchlané na podlaze.
Rychle vklouznu
do volného trika….
vepředu obrázek
…s kočičkou…
Hebké pramínky splétám
do dvou copánků…
Sedám si na podlahu
….naproti zrcadlu…
Pokrčené nohy, volné tričko
vytažené přes kolena.
Koukám na svůj odraz
…lže mi,
tak jako lžu já sobě.
Přála bych si být zas malá
Jen chvilku…
…prosím…
Ale ani ze zrcadla
už na mě nehledí
…
DÍTĚ