Ta

Přátelé, vážím si vašeho hodnocení a děkuju za něj. Zdravím

Čtu to dnes asi po desáté a líbí se mi čím dál víc. To se mi dlouho nestalo. Děkuju za ni. 

Hned první strofa (mohla bych ji vnímat i jako samostatně stojící prolog, úvod) mi učarovala pro svou symboliku, která je tak mýticky nesena celou básní... jako by se oním trojím obcházením hrdla studně získával přístup do podzemní říše, kde sídlí například vodní bytosti či jiné nadpřirozené entity ... za účelem otevření portálu do podsvětí nebo získání určitých znalostí či moci. Či rituál očisty.

Druhá strofa je mi (i že je zavřená mezi šraňkama) trochu mimo celek, ale velice oceňuji fatalitu a hravost a zvukomalbu a děkuju za ni, protože to rozhodně není málo.

Má spoustu vrstev. Nabízí čtenáři tolik možností uchopení. 

Už padlo, že nese krásné obrazy, ale i hrozivé. Jak jeden může snad pro oči nevidět tak velkou hrozbu (která se mu v celé té zkoužce snaží uhryznout holé bytí).

Cítím však, že se na onom neznámém místě hojí .. tedy slyším.

Ps: že zdravim Norsko

líbí se mi tahle část : 

... no, nestihli ji pojmenovat

neměla v sobě nic lidského

ale všichni hned věděli

co je zač 

( ještě dýchala ) 

ale žádný

kde ji hledat ...

má kouzlo, teda pro mě :)

Ten obraz se zvířaty je krásný

Jak prosté, milý Watsone. 

Hm, celá sluka