Žena, moře a Mary - Trosečník I.

Stanislave, až z takové dálky jsi docestoval. Ale co je dnes vlastně daleko? Jen ty letadla by mohly být pohodlnější.

Díky, za návštěvu.

Sotva jsem se přikodrcal z Vietnamu, ještě jsem ani nevybalil kufry a co tu nevidím? Další dobrodružství mé oblíbené dobrodružky.

Roman, to víš, jsem nevyzpytatelná ve svých návratech.

Hm - několik dnů jsem se sem, na Písmák, nedostal - a hle - cestovatelka Andreina je zpět...! :):)

to je pravda, rozhodně trvanlivé potraviny. hlad a bída je ale ta nejlepší ucitelka, pak mají lidé důvod se semknout a zároveň křiváci budou vidět na míle a nakonec to povede k obnově, ale bude to tvrdé

Aru, myslím, že kupovat dřevo a uhlí je v podstatě k ničemu, protože střední Evropa nevymře na zimu, ale na hlad. Je potřeba hledat plodiny, které snesou sucho, ale i to bude k ničemu, pokud se lidé nenaučí pracovat. On totiž za chvilku nebude, kdy by obdělával pole. Nejsem proti vzdělání, ale už by mělo odpovědným dojít, že z mobilu nebo počítače nevykřeše chleba ani UI a do robotizace nebo hydroponie ve velkém je ještě daleko.

no tak je to přesně jak jsem si myslel, lidi by si měli začit kupovat dřevo a uhlí a ne montovat solární panely na střechy

Irčo, to je mi psíka líto. Lidi, co takto zachází se zvířaty bych netrestala vězením nebo pokutami, ale dělala jim to samé, čím se sami provinili. Nic jiného si nezaslouží. 

Straky sledoval hlavně pes /je z útulku, máme ho měsíc/, žil nějak hodně dlouho ve sklepení na metrovém řetězu a spousta věcí je pro něj neznámých... Oprsklé jsou dost, když se nebojí desítek koček, které k miskách chodí jíst. Za celé roky jsem našla jen jednu rozsápanou - a nejspíš mládě, bylo to malé.

Aru, jsou to celkem zajímavé potvory, které lze v oceánech celé planety potkat. A nejlepší je, že je většinou nelze předpovědět.  Věřím, že Ti jejich výčet udělal radost. Co se týká AMOC (Atlantická meridionální cirkulace), kam spadá i Golfský proud, tak vědci jsou zajedno - k průseru dojde. Jen se nemohou shodnout kdy, a z jakého důvodu. Ti umírněnější jsou zdrojem informací, že se vlastně nic moc neděje, protože máme ještě tém století čas se přpřipravit. Ti radikální tvrdí, že je již pozdě a dokládají to změnami počasí po celém světě. Fakt je, že severní polární čepička mizí, což znamená oteplování Severního ledového oceánu a úbytek paliva pro motor pohánející Golfský proud. Také se mění sanilita vody v Atlantiku a tím i její hustota. To vše poměrně rychle. Vloni jsme měli zakázku na měření středního meridianu od Grónského po Weddellovo moře. Výsledky podléhají utajení, takže ty statisíce čísel shrnu do jednoduché věty - průser je větší, než se říká. 

Ireno, i já ráda vidím Tvůj nick. Co se týká sledování opeřenců, tak i já je radši sleduji za jiných okolností, ale na druhou stranu jen extrémní podmínky dokáží dva rozdílné živočišné druhy sblížit. Ještě k těm strakám, na které ses dívala společně s psíkem, jsou u vás také tak drzé? Pamatuji na dětství, kdy se usadily na vysokém stromě v jedné zahradě a terorizovaly potvory všechny menší ptáčky. Vyháněly je dokonce z krmítek a z hnízd. Od té doby nemám straky moc ráda.

to zní líp, než jsem si představoval :D

a jak je to tedy s tím Golfským proudem? léta tetoucí se píše, že odchází do důchodu a najednou vyšla naprosto protichůdná zpráva, že je všechno v pohodě, že se dal zázračně do kupy :D

mě to přijde, jako když před měnovou reformou se tvrdilo lidem, že nebude, že Golfský proud je v tak katastrofálním stavu, že hlavouni usoudili, že by to vyvolalo paniku a živelný stěhování na jih, a tak všichni rozumně usoudili, že se prostě bude doufat, že to nějak samo dopadne, anebo lidi pomrznou

Ráda tě vidím... má setkání s opeřenci probíhají za výrazně klidnějších podmínek, než to míváš ty, Andreino. Jedno mám z dnešního odpoledne, kdy jsem s novým psem po boku sledovala oknem straky, jak kradou kočkám granule. Asi už mají někde mladé.

Také hořím zvědavostí, jak to s vaší partou bylo dál!

Lili, každá dálava je dosažitelná, jen mít odvahu nebo být dostatečně velký blázen a zkusit to.

Aru, díky, že nevymizela. Na moři se u bouře lze nudit, protože je to pořád stejné houpání. Jsou ale jevy, u nichž se člověk fakt nenudí. Obří vlny, kdy máš před přídí třicetimetrovou horu. Čtvercové vlny, kdy přežije jen ten, kdo zdrhne. Výron plynů sopky, kdy máš pod kýlem pokličku, která může každou chvíli prasknout a pokud Tě nespolkne muře, otrávíš se. To všechno už znám, ale potom existuje jev, s kterým už taková sranda není. Mořská černá díra, obrovský vír o průměru i několika stovek kilometrů, který pohltí všechno a moře to nikdy již nevydá. Tam na nudu čas není.

nevymizela :)

- jestli by se lidi nudili i u tropické bouře, tak už nevím u čeho by se nenudili :D

...mám pocit, že k Tobě nedosažitelná dálava a nespoutaná krása moře tak nějak patří. 

Maruško, i bouřka má svou krásu, když se člověk umí dívat a vnímat elektrizující napětí ve vzduchu. Myslím, že bát se jí netřeba, jen se uklidit na bezpečné místo.

Lili, tato povídka přímo o moři nebude, i když bez moře by nevznikla. Ale máš pravdu, pro hodně lidí je moře symbolem života.

Jamardi, napětí není třeba, bude i legrace. 

Jsem napnutá a těším se na pokračování

Budu se moc těšit na další díla. Jakákoli práce či pobyt na moři za jakýmkoli účelem je jistě hluboce inspirující... 

a sme v búrke ... ahoj Andreina, teším sa na pokračovanie***

Aničko, tak si užíváš pohodové odpoledne a to je dobře. Užívat si člověk má pohodu, když to jde, kdo ví, jak bude zítra. Je fakt, že meteorologové dokáží celkem přesně uhádnout, jak bylo, ale v tom výhledu mívají často poněkud chaos. Pokud jde o tu bouři, tak ona nebyla zlá, taková obyčejná tropická buřina, kterých člověk zažije hodně a na moři asi nikoho již nepřekvapí. Horší to již bývá, když si najde cestu na souš. 

Kočkodánku, moc si vážím toho, jsem Ti uvízla v paměti. Také díky za veršíky, opět skvěle vystihují atmosféru celé části. 

Ahoj Andy, v mé paměti jsi zůstala uchována a ani zájem o čtení nevymizel.

Plešount čučí k obzoru,

pozornost má v pozoru,

spatřuje tam jasné známky,

že se bouře blíží,

to mu duši tíží,

mění čelo na varhánky,

i šéf se mírně zalek,

chechtotu je dalek,

Mary musí od pobřeží,

které právě zkoumaj,

není žádnej ňouma,

rozkazy už proto běží,

o čas tu jde doslova,

sbalit věci z ostrova,

Zrzoun s ženou jedou pro ně,

obavy se v hlavách honěj,

Prcek muži výzbroj hází,

styl práce je horlívý,

počasí se rychle kazí,

přišly větru poryvy,

brzy bude běsnit,

vlny se už vzdouvaj,

nastal problém, ouha,

člun odjede bez ní...

Andrejka, som rada, ze si zase tu. Čítam si na balkóne, kúsok odo mna vyspevujú vtaky na konaroch sakury, konecne máme teplo, ale 40-ky nehrozia, v bezpečí domova si len ťažko predstavujem, co si prežívala.  

Lído, děkuji za přivítání. Snad Tě i zbytek trochu zaujme. Povídka není dlouhá a myslím, že v příštích částech občas takové soužití s malým opeřeným uřvancem i pobaví.

Ráda tě tu zase vidím, vítej. Zatím jsem se ani u této první povídky nenudila, naopak a samozřejmě jsem napjatá, jak bude dál.