Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePády, návraty a samoty I.
26. 06. 2002
3
0
1206
Autor
Francois
........
Dnes,
nebylo to poprvé ani naposled,
co v Tvých očích utápím něco,
co není znát………
Kdo ví, snad jsi to Ty,
jako touha
smetená padlým květem,
přesto, že není to znát,
a vzduch,
nasycen je vůní lásky,
asi jako jindy, mám Tě rád,
ač láska má má vrásky,
neb život můj, je pád……….
myslím, že je to fakt od srdíčka,bezprostřední....
Zbornik: Máš pravdu, to musí toho, komu to je napsáno zahřát.
Tip
...ve tvých očích utápím něco co není znát...
Co to má bejt? Já tomu totiž nerozumím - utápět? nemá tam být "objevovat"? Ech já nevím, je to tak nejasné co to má být??
zbytek nestojí za řeč (aporie).
Bogart: v očích se dá objevovat, najít, hledat, ale i utápět, spoustu všeho. Jinak děkuji všem.
smutne...kazdy raz padne, ale vzdy aj vstane a skusa dalej, znova a znova a vtedy pride jeho pravy cas!!! *
"neb život můj, je pád. . .. . .. . .." to je moje oblíbená fráze:-) Ale ani zbytek není špatný! Možná tomu trochu škodí ta interpunkce, ale jenom někde...