Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKaleidoskop II.
02. 08. 2002
2
0
1316
Autor
moebius
Bouchá šampaňské a ženské křičí
prsa, zadky, ledové květy a žhavé píči
vše na jedné hromadě
zatlačím oči zpět do důlku
zatlačím život do puklé lahve
jsem slepec co spoléhá na hůlku
pro něhož bohem je jedině Jahve
nemyslím, že je to láska
polibek, něha, potupa, facka
zamíchám koktejlem z krve
z mé, z tvé, ze všech životů v nichž žili jsme prve
rozbiju kámen, skořápku vaječníku
rozbiju hlavolam složený z kostek
osud je zmačkaný na dně popelníku
stržen se poslední mostek
velmi dobře vystiženo, takové hezky barevné :)... nevím, jak jinak to říct, prostě zastavení-zachycení okamžiku, působí to na mě skoro jako nějaká fotka nebo tak
líbí se mi tvá tvorba :)
*
Rebi to sorry,že tě seru:-)))
máš pravdu, já poezii nerozumim a nikdy sem neřekla,že ji rozumim, já se ji snažim pochopit,ale spíš píši své pocity z té básně a jestli ti přijdou hloupý tak to mě mrzí inu těch chytrých po světě moc nechodí...
reb, omluva se přijímá. Nebuď tak vztahovačná, tahle báseň opravdu není o tobě (je pět let stará)... leda že bych tě viděl jako fatamorgánu na obzoru?