Davová osamělost IV.

Na západ od ráje stojí zlatá mohyla

muži a ženy k ní kráčí

drží se za ruce, a jen vítr rozhoduje o jejich osudu

Spravedliví padají do bláta

marné je žít podle Zákonů

na západ od ráje neplatí to, co je kdekoli psáno

otevřeš knihu, v ní je litanie, co nepomůže ničemu

raději otevři duši a zpívej o modré stuze

co omotává návrší v červených korálů

co omotává srdce nás všech – zpívej o lásce

rozbij všechnu víru, jakkoli uctívej Boha

na západ od ráje platí jen červená barva poznání

zapálil jsem svíčku s dlouhým knotem, teď dohořívá

mluv si o čem chceš, mysli na co chceš

to co neuděláš teď, čeká tě příště

můžeš pospíchat, nemusíš

mluv jako Bůh, jednej jako on

na cestě do neznáma ti to stejně nepomůže

žádný smrtelník neví, co bude dál

Proto nás čeká nový osud