Bolavá...

To se tak občas všude setmí, aniž byste chtěli.....

 

Minulost křičí

podobou slzy

kreslíce po tváři

 

Letící pírko

nastavenou dlaň

propálilo touhou

 

Ruce objímající svět

pořezány byly

a něha zasténala

 

Naděje, která umírá

kroky někoho jiného

nevyslovitelně bolí

 

Že

 

Svět se stulil do kuličky

a přeci se točí

ale ne pro nás

když v prach se obracíme

a slonům dochází dech

 

V hvězdných křižovatkách

 hledáme své sny

a vlaštovky stále neví

kde je líp

zase se vrátí, zklamané

že Slunce pod nožem krvácí

a my máme před očima tmu

 

 

 

 

---