Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Na louce kvete kvítek,
jeho vůně daleko dosahuje,
ve větru chvěje se lístek,
a svým kouzlem okolí ovlivňuje.
Na louku vchází z lesa,
osoba, kouzlem začarovaná,
v srdci štěstí nesa,
a snem je očarovaná.
Květina vonná chvěje se,
zima však na louce není.
Na louce rozpoutal se květů a vůní ráj
a přitom je ještě máj.
Kvítek vůní poutá,
osoba se vzdouvá,
ne nadarmo je lapena.
Na srdce past je kladena.
Ach kvítku, kvítečku,
ty barevně kvetoucí květinko,
vůně omamná a to nejen chviličku,
usměj se na mě maličko.
Ach kvítku kvítečku,
Tvá omamná vůně, či kouzlo,
mé srdce k Tvým kořínkům sklouzlo,
až zatajil se mě dech chvilečku.
Nic věčného však navždy není.
Osoba z louky odchází, a sama
Té krásy v srdci si však cení
A z bolesti je velká dáma.
Okolo květiny se cosi změnilo,
U kořínků leží srdce, pláče, křičí, naříká
Přitom krásou, štěstím, láskou zpívá
Na lístkách je cítit dotyk jeho.
Co měl to dal, a nic nechtěl,
navždy klid však míti nebude.
Nic neměl a hodně toho chtěl,
ach ty paradoxní osude.
Písmák