Kamarádce

Chtěla bych Ti říci jen pár vět

Víš, byla jsem moc šťastná tu dobu, co Tě znám

Láska je jak zahrada a Ty v ní nejkrásnější květ

Já tak ráda tu zahradu mám

Stále a stále se tam budu vracet

a pečovat o květinu, co tu v sadě voní

Já vím, nebude to jednoduchá práce

Vždyť i růže v podobě rosy své slzy roní

Ale prosím…….chci to zkusit!

I kdybys byla slepá, vnímáš vše kolem sebe

cítíš tu omamnou vůni květů

Stačí jen otevřít oči a pozorovat nebe

Tam, kdesi daleko je plno jiných světů.

Plno světů a plno jasných dnů

A také lidí, co se dívají do mraků

Tak neboj se znovu zavřít oči

a ponořit se do země zázraků.

Celý život je jen jedna taková velká zahrada

Záleží na tom, kolik jí věnuješ času, lásky a péče.