Óda na krumpáč

Ráno co ráno do dlaní Tě beru

kam dávno padneš jako ulitý

pak v slunce žáru, stejně tak i v šeru

provádím pohyb ne moc složitý

však namáhavý

když pak večer padá, na lože klesám zcela dobytý

a kurevsky mě z toho bolí záda

Ráno co ráno do rukou Tě beru

už mozoly mám větší nežli dlaně

mám jich až po krk, lezou do všech směrů

jenom ten rum a pivo platí na ně

tak v hospodě se léčím s kumpány

"Ty svině jedny, zase zvedly daně!"

Tam svorně nadáváme na pány

Ráno co ráno do dlaní Tě beru

můj soudruhu, můj bratře krumpáči

když prší, v blátě, v rozbahněném téru

ach těžkou práci mají kopáči!

a často bývaj celí od bláta

a s chechtákama stěží vystačí

Neb jako hovno bývá výplata.

Ráno co ráno do dlaní Tě beru...

Že se já kretén na to nevyseru!!!