Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Slunečnice

27. 09. 2002
5
0
865
Autor
Mončičák

T.

 

Podívejte se na nebe!

Křičela

A tak jsem zvedla víčka  a otevřela se

Na kostele právě vycházela korouhev

celá ve zlatě

Do prostoru se lilo světlo

a bylo snadnější dýchat

Po dešti

 

Já miluju tyhle chvíle,

Kdy se znova rodí slunce!

Je to znamení

Křičela

A mně se zdálo že ji vidím

vznášet  se ze židle a prostupovat stropem

střechou

nakonec i tím sluncem.

 

Všemi, kdo ji dokázali slyšet.
Honey
26. 11. 2004
Dát tip
moc dobře napsáno *

cup_of_tea
10. 10. 2002
Dát tip
Uzasny, barva jako u pomerancu, i kdyz je to zas trochu jiny, pripomina mi to... Spravne Moncicakovsky... Neztratilas kouzlo, a asi nikdy neztratis... ******

Kytička
03. 10. 2002
Dát tip
moc líbí ***

Twardowski
27. 09. 2002
Dát tip
Moc hezke. T.

Jeanne
27. 09. 2002
Dát tip
také miluji zdrod slunce *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru