Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..náhlý proud myšlenek..
Autor
Dirty
nic co by stálo za to žít...
Ve chvílích bezútěšné nasranosti z podzimního počasí zjistíte, že všechno je tak reálné jen vy ne. Toužíte se ponořit do všednosti každodenních otázek, i kdyby to mělo být skrz stupidní seriál. Je to ale jedno, protože se stejně neodhodláte k ničemu…
Objevit se ve středověku je stejně nemožné jako vlepit svou tvář do obrazu současnosti. A náhlé je tu samota. Stejně bezútěšná jako léto, které spíš připomíná zimu.
Kde jsou ty časy, které jsem nikdy nepoznala a přesto vypadají daleko líp než současnost?
Jakmile začnete vnímat plamen na svíci jako rozmazanou formu něčeho teplého můžete jít spát, protože jste ztraceni. A i když se slunce za záclonou vetře do vašeho pokoje a udělá stopu na koberci není to natrvalo. Za chvilku zmizí a i když vám ta stopa zůstane v hlavě, pocit bezpečí se jen tak nevrátí…
Nedá se dělat nic jen snít o minulosti, ve které jste si vytvořili falešné vzpomínky. Zlom, který vás z toho dokáže vytrhnout sice zmírní vaší nekonečnou pasivitu, ale trvá to tak krátce (než zase pochopíte, že hlasy, které vás za oknem ubezpečují, že ještě žijete, vlastně ani neslyšíte, protože hned odezní).
Jediné co vás tedy spojuje s holou existencí je fakt, že umíte chodit a vaše nohy vás stále nesou. To jediné vás totiž přesvědčuje o tom, že žijete, i když si to málokdo uvědomuje…a přitom ten pocit…jít a zastavit se kdy chcete…
Zasranej světe, ať jsem zejtra normální nebo ať už se nikdy neprobudím…