Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ruže

19. 10. 2002
1
0
464
Autor
jon

Ruže

Či myslíš, že to nevidím, že nekráčam v slede tvojho tieňa a nevoniam ťa celú v slepej nádhere?

Dotkni sa ma, myslíš ako dlho dokážeš trucovať bez dotyku a zdivenia? Oddaj sa vlnám ticha a súmraku, čo sa približujú čoraz silnejšie.

Vrcholom šťastia a symbiózy mŕtvych ruží je krúžiaci vták, modrý letom.

Či možno nechápať, keď chápanie v tebe vonia tak preslastne ako záhony, ako tvoje vlasy uvoľňujúce teplo.

Ako vôňa rajských obilnín, ako súlad súzvuku s tieňom, ako tvoje prsty, lesklé utrpením a zradou.

Si produkt súladu svojej osobnosti a svetla, prehodnotený zjav nežnej rozkoše.

Chcenie ako smer, ako nutnosť obojstrannej komunikácie slepých ruží, smädných po svojich vôňach.


Naso
20. 10. 2002
Dát tip
taaaaak lyrizované citoblúznenie... Obdiv (ku nej) konvergujúci ku kontemplácii. Zaujalo (opäť) t.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru