Zvíře

Pro ty co četli Poustevníka to o mě snad napoví víc. Ale berte tohle dílko spíš jako zamyšlení.

Je noc a les temně šumí,
já sedím v prostřed jeho skryt
a moje srdce do tmy duní
a za lidi jsem teďka bit.

Za lidi jenž lesům škodí
a lesy se teď ztrácejí
a v srdci mém to strašně bolí,
že zvířata se na nás hněvají.

Vždyť člověk je také zvíře,
jenž má snad více rozumu,
však použít ho to jde tíze,
než dělat z sebe pobudu.

Však probuďte se milý lidé,
vždyť oni tu pak nebudou,
vždyť nebýt lesa, zvěře milé,
nebudem my a ani naše děti nebudou.

---