Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTvář hor
11. 11. 2002
7
1
1365
Autor
Joseman
Netušil jsem, že hory mají tvář
Dokud jsem nevystoupil k výšinám
a obklopen nahou samotou štítů
nespatřil jejich majestát, slávu i ponížení,
staletou nepohnutelnost, kámen a chlad,
úbočí šlehaná věčným větrem,
i zelené svahy, pasoucí se stáda,
údolí protkaná řečišti coby potoky slz,
slunce, rozjasňující modrou oblohu,
i oblaka, jež přinášejí smutek a šeď.
A tu jsem pochopil, že tvář hor
je jako tvář starého muže,
jenž toužebně čeká na nové svítání.
1 názor
Navždy_Tvůj
14. 11. 2002
Dost pěkných obratů a obrazů na to, abych čistě konstatoval, že velmi líbí se mě.
Tip
Líbí, evokativně emotivní, jak si to myslel s tou ponížeností?
S tipem
Shammann
To je sice hezký, že sem dostal avízo, jenže to je taky všechno, co tu vidím!
v té básni je to naznačeno: úbočí šlehaná větrem... řečiště coby potoky slz...oblaka, jež přinášejí smutek a šeď... Hory jsou pro (malého) člověka zkrátka majestátné, ale možná je (z "jejich pohledu") taky leccos bolí...
Tuto báseň jsem četl jako první a špatně jsem tě jako autora odhadl a bohužel jsem to pochopil až u druhé, proto se omlouvám...