Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rudla Mildu

27. 11. 2002
7
0
1159

Rudla Mildu

 

 

 

Ten večer, který se podobat měl

náhonu u starého mlýna

ses rozhodl nemočit kamarádům

mezi poněkud přešláplé lopatky.

 

A jako starý hamr klapeš si dál tu svou

stále a dokolečka ohranou o těch dvou,

kdy Rudla Mildu táh - jako každý den.

Vstřebal jsi hodně, toho večera.

 

Holé hlavy ti do rána hráli

o nočních klubech kde se nekončí.

Půl kříže ohnutého snad přes loket

se ráno s Mildou narovnalo

(když ho Rudla táh).

 

 


Řehula
03. 12. 2002
Dát tip
A nejsem sám. Však také lidí, kterým se tvá báseň (a zvlášť poslední sloka) líbí je přehršel. Stačí si přečíst pochvalné kritiky od jiných písmáků. Že by si se snad svou básní trefil do pověstné (mnohokrát diskutované) písmácké šablony? .... nevím

Nuitík
03. 12. 2002
Dát tip
mi to přijde ironicky drastický, je to boží :o))*

Selim
03. 12. 2002
Dát tip
Je v tomto díle možno spatřit ještě něco víc?, nebo se jedná jen o průplav neoloupaných klád příliš mělkou řekou?

Pane Řehulo, moc mě znovu těší Váš zájem o celou věc. Vidím, že se dokážete dívat s nadhledem a já sám bych byl zvědav kudy půjdu na vlak, jestli mi rozumíte. Nuitík, tobě děkuju Selim, máš starou z Istanbulu se mi zdá, žejo...

Nuitík
03. 12. 2002
Dát tip
a Ty nemáš zač demižone :o)

Řehula
02. 12. 2002
Dát tip
Samozřejmě, poslední sloka je vpravdě nepřehlédnutelná, avšak za svým názorem si neoblomně stojím. K explozi po hlubším průzkumu díla nedošlo, tvé názory mě ani v nejmenším nešokují, vždyť Karel Havlíček Borovský (vlastním jeménem Frank) o něčem podobném psal také. Tvá poznámka o nasedání na bicykl je krajně nemístná, neboť jak známo, nasedám pouze na bicykl se sedačkou. Z jakého bicyklu sesedám na konci jízdy je však věc jiná, ale nevidím nejmenší důvod jakkoliv tuto bolestnou záležitost zde připomínat.

Pane Řehulo, jsem rád, že jste tak zběhlý ve věcech tak krásných, jakými je to oč zde jde. Pan Zvonař a jeho hymna ČKČM nás provází napořád...Hej Slovane, cože to v nás žije?...

Jane Řehulo, především, než si usednete na bicykl bez sedačky si vyslechněte mne.....: k jakési ex-plozi patrně nedošlo, ale dojde k ní po hlubším průzkumu díla....jedná se zde totiž o báseň v pravdě nemorální, nabádající k utlačování menšin a vede k propagaci jistého hnutí.....není to z toho snad patrné?:-))

Print
27. 11. 2002
Dát tip
Ano!.-) *!

tak tohle mohu:-)*****

Radost
27. 11. 2002
Dát tip
:-)) moc*

nin
27. 11. 2002
Dát tip
* jo, milý, to je to slovo

Řehula
27. 11. 2002
Dát tip
Měl bys akcentovat více motiv extatické exploze mravních hodnot, ke které ďěj básně zjevně směřuje, avšak je zde zcela opomenut. Zobrazuješ spirálu lidského života, která se mnění stále více a více spíše v kruh, ale nehovoříš o tom jak snadné je její přetnutí. Jen tehdy bude mít tvoje báseň určitou hodnotu.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru