Nápis

Ve dvoře jedné budovy,
kde rostl statný strom.
Kam málo kdy lidi chodili
a přesto byl tam on.

Se svojí myslí na slovíčko,
byl sám a sed  si na sluníčko.
Probíral vše, co kdy bylo,
hlavně jak se vlastně žilo.

Co všechno mu to přineslo,
co ztratil, co vše už odneslo
pár chyb na života cestě,
kam dostal se a co najde v tomto městě.

Toť otázek mnoho,
na filozofování mu čas nezbývá.
Zeptat se však není koho,
jen čas nemilosrdně ubíhá.

Odešel, dvůr zůstal prázdný,
tam v rohu s malým nápisem,
  ŽIJI !
to všichni máme společné s tímto příběhem.