Prodám syna

Neposlouchal a tak jsem jeho pocity zahodil jako kus papíru popsaného těmi nejstupidnějšími verši.Z dálky vyl Šakal a já jeho básně pálil zapalovačem...

Přišel za mnou a ptal jestli jsem to myslel vážně.Nechápavě jsem na něho zíral a rukou jsem si pohrával s tužkou, kterou mi jako jedinou dal k utišení smutku.Řekl jsem že vážnost mojí odpovědi byla pouze poloviční, protože jsem nechtěl zbytečně ranit jeho city.Potom mi sice došlo že ho vlastně ani trochu nemám rád, ale že mě baví dívat se na jeho utrpení. "Ale já jsem největší žijící spisovatel." Pronesl při odchodu.vlci společně s šakaly se sbíhaly k hostině.Jablko nepadlo daleko od stromu. "Co myslíš, že tím dokážeš?" ozvalo se z mých úst. Odfrknul a s nenávistí v očích se na mě podíval. Ruku sevřel v pěst a blížil se ke mně. Vyskočil jsem a skleněným popelníkem mu rozrazil hlavu. Sesunul se k zemi a z očí mu tekly proudy slaných slz...

Redaktora na mě zírala jako na zjevení. "Cože? Vy chcete prodat syna?" "Ano a nejlíp do otroctví...."

Smála se.Smála se jako boží obrázek.Dokud jsem jí neřekl co jsem udělal..Chvíli na mě zírala a potom začal plakat...

"Ste normální chlape?" Křičela redaktorka. "NE, ženu chci taky prodat a nejlépe do Německa někam do bordelu...."

Dveře vrzly. Eura se na mě usmívaly a říkaly:" Pojď se ožrat". Beze zbytku jsem jejich přání splnil....