Zahrada ticha

V zahradě ticha ukrytá

Smutná dívka sedí

Ve tváři kouzlo anděla

A přes ní šátek šedý

V zahradě ticha divný splín

místo stromů jen kříže

všem mrtvým jenom pokoj,klid

A ruce podat skrz mříže

Pojď děvče,pojď sem dolů

Krví si připijem spolu

Do rána píti tu budem

Dnes stanu se tvým mužem

Kdos ty?Můj pane milý?

Já bála se tě chvíli

V tvých očích rudá záře

Jen osuš slzy z mé tváře

Tak pojď můj pane,půjdem už?!

My dva budeme žena a muž

Mráz očí tvých bodá jak nůž

Tak pojďme prosím,půjdem už!….

Temnou roklí kol potoka

Vítr jim do vlasů fouká

Rudá zář padne jí do oka

Když sova nad nimi houká

Blíží se půlnoční hodina

Studený vítr do očí vane

Ty jsi má láska jediná

V dívce oheň lásky plane

V tom zatáhlo se hvězdné nebe

Já bože vzívám dneska tebe

Buď ke mně prosím milostiv

Když milý můj mě opustiv

Do hrobu zpátky klesá

A mě na tomhle smutném světě nechá

Já chci s ním svůj věčný sen jen žít

V hrobě ve dne spát a v noci nad svým křížem bdít

Slunce,nebe,láska,moře

Chci opustit své velké hoře

Buď ke mně milostiv

Tu zatáhlo se hvězdné nebe

A černé vrány na kostele

Vzlétli a křídly zamávaly

Jak život dívky mizí v dáli

Ráno,když lidé na mši jdou

Občas si na ni vzpomenou

Na dívku,co si život vzala

Za sebe a Krista pána

A lásku celého světa(a už je po ni vetaJ))