Tápání

Dělí nás propast, hluboká a nenasytná

puklo srdce a my jsme každý zvlášť

možná jsme vzdáleni a možná tak blízko

natáhni ruku, udělej krok a dotkneš se slunce

Krev se mi vaří, hoří a spaluje mou duši

stříkají ohnivé koule

schováváš se, jsi tak daleko, že nevzplaneš

nebo nevidím pořár přes kouř spáleniště?

Svaž strach a vstup na Most víry

víš, kde ho najít v mlhách podvědomí

dokázals vytáhnout meč z kamene, Artuši

grál máš na dosah, nebraň se ho držet v dlaních

Nesmrtelnost nosíš v srdci, Gilgameši

můžeš navždy bloudit, strádat, hledat

ale ty už víš, žes našel

přetrhni okovy a utíkej volný a nahý za tsunami vášní

Tvá zlatovláska čeká ve věži

drak nachystal si prostírání na večeři

nabe hoří barvou krve té, co byla pro tebe

touha má mě zabije

Třeba už zítra přejdeš ten most v mlze

zabiješ draka a koupíš červené růže

obejmeš své zlatovlasé slunce

a společně železnými tyčemi utlučeme "NIKDY"