Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bez keců

07. 01. 2003

629

Autor

Skoula

Cinkot zvonečků,
svit měsíce,
usměvavé tváře,
pusa na líce.

Srdce z oceli,
rozum vytracen,
obsah žaludku,
částečně vyzvracen.

Sluneční paprsky,
záplata na duši,
človíček,
co vůbec netuší.

Láskou zasažen,
úplně bez řečí,
tenhle pocit,
vůbec mi nesvědčí.

Blýskl se meteor,
záře podivná,
píšu ti lichotky,
ty jsi však protivná.

Zklamání . . .
patří k životu,
tak jako,
prkýnka k plotu.

katugiro

12. 01. 2003

Dát tip

tak třeba ve čtvrté strofě je zničeho nic první osoba a pak už o ní zase není ani zmínka, přijde mi to příliš výrazné... a rýmy mi nedávají moc smyslu... celkově mi to přijde především nedodělané, co takhle nechat to příště déle u sebe? :)