Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Usínající kopretina

13. 01. 2003

1119

Autor

Nio

...z mé louky

USÍNAJÍCÍ KOPRETINA

Usínající kopretina upadá do spánku
protože není již slunečních paprsků
ale nemůže být sama bez svého vánku
spolu odcházejí do země čtyřlístků

pronikají do tajemství
pokrytých jen jinovatkou
v čem jenom to slovo tkví ?
procházím se křižovatkou

kopretina uvadá
do temných stínů pospíchá
vánek čechrá bílé vlasy
v dalekém stínu utichá

a pod tou malou kopretinou
stojí pomník ze zasnění
nechala ho tam moje milá
aby nenašla zapomnění

až se znovu probudí
bude ve světě bez bolesti
tvá láska teď už nestudí
nestojím už nad propastí

usínající kopretina
připomíná mi tvůj smích
omlouvá se mi moje vina
vykvétá v tvých tajemstvích . . .