Vzpomínka

a já zmizela z tvého

netřeba je porota

nic na tom není zlého

Ale nezmizels z mé mysli

neopustil mé snění

pořád mi mateš smysly

pořád čekám na probuzení

Vidím tě v cizích tvářích

slyším tě v cizích hlasech

cítím tě v cizích objetích

chci být zas v těch časech

Chci být zase s tebou

aspoň malou chviličku

chci slyšet: „ruce mě zebou“

a „zahřej mě trošičku“

O tomhletom sním

úplně každou vteřinu

od chvíle kdy se probudím

než zase ve snu uhynu

A když konečně tě vidím

je mi na nic už jen z tvýho povídání

a příšerně se stydím

že měla sem taká přání

Vždyť už to není ten

pro kterého v noci nespím

vždyť už to není ten

na kterého stále myslím

Je to někdo jiný

je to někdo cizí

nevím kdo tím viný

a hrozně mě to mrzí

A z téhle osoby

co vidím teď před sebou

je mi jenom špatně

nemá nic společného s tebou

Vy báby sudičky

co dali jste mi to do vínku

co  jenom budu dělat