Představte si situaci, když se ráno probudíte a vůbec netušíte, kde to jste a jak jste se tam dostali. Všechno kolem je ale strašně divný a navíc hned potkáte člověka, kterej je Vám nějakej povědomej, ale pořád si nemůžete vzpomenout odkud...

 

Doznání

1.

Dobrej den pane, já že Vás znám?

Promiňte, asi už zapomínám…

Vzhůru prst míříte, zdviháte nos…

To mohlo mě napadnou, jste ňákej boss?

Jó, tak vy jste Bůh, pardon, jen přišlo mi k smíchu…

Nehádal bych Vás k tak velkýmu břichu.

2.

Nač máte ten talár, teď se mi zdá

Že někdo tu má mít soud… Mám to bejt já?

Říkáte poslední? Dost divný napohled…

Můj soud je to první, já zatím nic neproved.

Svědomí zpytovat, říkáte, mám…

Práci Vám ušetřím, vše přiznávám.

 

Ref:     Že občas jsem zalhal a často jsem klel

            Váš zákon neuznal, srandu z něj měl

            Že nežil jsem střídmě a alkohol pil

            A choval se bídně a nerad se myl

            Neskromnej byl, krásný hračky měl rád

            Že moc rád jsem dával, však víc chtěl jsem brát

            Ptáte se co teď s tím, hájit se mám

            Práci Vám ušetřím, vše přiznávám.

3.

Já nikdy se nebál tohoto dne

Pár lidem jsem ublížil… A kdo z nás ne?

Jen nejvíc ze všeho mrzí mě snad

Že jsem ublížil těm co měl jsem rád.

Nač ale nešťastnej z toho mám být?

Stejně už nazpátky nejde to vzít.

 

4.

Ne, že půjdu do nebe to fakt nečekám

Aspoň že zůstanu s těma co znám.

Co nocí jsme propili, spát šli až k ránu

Teď naposled sejdem se v pekelným flámu.

Nebudu zapírat, sním si to sám

Práci Vám ušetřím, vše přiznávám.

 

Ref:

 

5.

A ještě chtěl jsem se zeptat – není váš snad

Ten bourák co viděl jsem před bránou stát?

Vím, chlap co dal Vám ho, poctivej byl

Vždycky než šel krást tak se pomodlil.

Že nemám drzej bejt, že mlčet mám?

Práci Vám ušetřím, vše přiznávám.

 

Ref:

---