Večerník

Večerník

Žila byla jednou jedna víla. Malá a křehká, ze které něha sálala, jen co jste pouhým okem na ni zdálky pohlédli. Vyzařovala z ní tak moc, že přetékala široko daleko až do celého světa.

Ta víla tančila v jednom malém lese. U jezírka, ve kterém byla křišťálově čistá voda. Čisťounká jako čerstvě napadaný sníh. A tančila lehce, sotva se dotýkala země…

Chodíval ji pozorovat každý večer. Ona ho však neviděla. Doslova se opájela tancem. Neviděla ho, ale on byl přitom všude. Skrýval se a zároveň o sobě dával neustále vědět. Musela ho cítit všude. Snad o něm věděla…

…Ukájel se pohledem na tu krásu…

…Když tančila a plně se oddávala větru…

…Měla oči jako studánky…

Každičký den na ni dával pozor. Staral se o to, aby jí nikdo neubližoval. Nevěděla o tom. Tajně ji chránil…

Jednoho dne se ale přiřítila velká mračna a kde se vzal, tu se vzal na hladině jezera se objevil vodník. A lákal malou vílu k němu domů.

“Pojď se mnou, maličká,tady zmokneš a nastydneš…”, pravil.

“Ne, pane, já zůstanu tady,” odpověděla.

Tvářila se odmítavě, i když se na její tváři objevil letmý náznak úsměvu…

Ještě chvíli ji přemlouval..

“Nuže, dobrá tedy! Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém,” pravil majetnicky a vystoupil na břeh. Víla na něho jen vyplašeně koukala. Se strachem v očích…Chytil ji za ruku a se škodolibým smíchem si ji přitáhl k sobě. Než se stačila vzpamatovat, vzal ji do své náruče.

“Pomoz mi, Večerníku…” byla její poslední slova. Dál už nestihla říct nic. Vodník ji stáhl pod hladinu.

…Tak přece jen o něm věděla.

…Teď však patřila vodníkovi.

Dny plynuly a od té doby, co zmizela byl les každý večer tichý a smutný. Bez ní tak prázdný…

Věděl, že ho víla potřebuje, ale nemohl ji pomoci. Nemohl dělat vůbec nic. Vládl jen tmě a večeru. Ne však zlým vodníkům. Ani křehkým vílám…

Neustále na ni vzpomínal. Myslel na její oči. Snad ty by mohly…

…Asi se chce podívat na to, jak tančí. A ukájet se pohledem na tu krásu. Stejně tak, jako on…

Stále ho nemohla vidět. Byl skryt kdesi ve tmě. Snad kdyby se ho pokusila dotknout…

Byla v moci toho vodníka.

A on ji velmi miloval a bojoval o její spanilé srdce.

A bojuje o něj dodnes…