Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jeden den intráka Jindřicha ;-)

23. 01. 2003

1600

Autor

Jimmi1

Je třetí hodina. Němčina. I když mi docela jde, tak mě nebaví. Nudím se! Občas se přistihnu, že čtu s anglickým akcentem. Už se těším na polední přestávku. Na dlouho je to moje záchrana. Zavírají se mi oči a chce se mi hrozně spát. Těším se až … „crrr“ … sakra, nějak se mi podařilo usnout. No nic, balím věci a jdu do šatny. Už se těším na oběd. Venku je zima, ale mě to nevadí. Potkal jsem několik spolužáků a tak jsem se k nim připojil. Konečně jsem si mohl dát své vytoužené cigárko. Dám si něco dobrého – třeba smažený sýr! Pivo nemůžu, protože mám ještě vyučování, škoda. Možná odpoledne. I když také ne, protože mám moc věcí, které chci stihnout. V každém případě chci předělat webové stránky, abych to pořád neodkládal. Pak mě čeká rýsování do školy, statika, ekonomika, … no radši na to nebudu myslet. Ke všemu jsem slíbil ještě hromadu věcí. No mám hotové jídlo, tak se jdu v klidu najíst. Teď rychle ven. Cigárko a jsem maximálně spokojen. Ani se mi nechce zpět do školy. Jsem najeden, spokojen a teď bych šel spíše spát! No nic, musím zpátky. Dokouřím po cestě a zase do třídy! Čekají mě ještě tři vyučovací hodiny. Už z té představy je mi špatně. Jdu trpět. Hodiny se vlečou a nic se mi nechce dělat. Zvonění! Poslední, které dnes uslyším. Běžím po schodech do šatny, než se tam všichni naženou a nebude tam k hnutí. Jako jeden z prvních vybíhám ze školy. Hned si zkazím trochu čerstvého vzduchu a profiltruju ho přes cigaretu. Kam teď? Musím si to nějak uspořádat, abych to stihl co nejdříve. Takže nejdřív s kámošem pro komponenty, pak zpátky do školy na internet, za mladou, na intr, rýsovat, počítat, učit, úkoly… No rozhodně mám co dělat. Nejvíce se těším na Janu, se kterou teď chodím. Ale můžu k ní jen na chvíli, protože mě toho ještě hodně čeká. „Tak vyrazíme“, volám na Honzu, kterému jdu pomoct vybrat základní desku do počítače. Volnou chůzí jsem to stihl i s nákupem za tři čtvrtě hodiny a jsem opět před školou. S Honzou jsme se rozloučili před obchodem, kde jsme se rozešli do dvou různých směrů. Teď půjdu za Janou! Školu vypustím, abych na ní měl více času. Cestou si dám ještě jednou cigárko a už jsem u intru. Sice mě nebaví jít skoro půl hodiny přes město, ale určitě to za to stojí! Jak mi tak dohořívá cigareta, tak jsem skoro u intru, na kterém Jana bydlí. Je s podivem, že i když jdu přímo k Janě na pokoj – kam nesmím – že si mě nikdo ani nevšimne. Můžu to posoudit podle svého intru, na kterém jsem. Tam bych tak jednoduše neprošel. Na pokoji je Jana, ale i její spolubydlící Petra. Trochu mi to hatí plány, ale stejnak musím tak do hoďky zase jít. Po chvíli, co Jana divně koukal při rozhovoru na Petru, se Petra zvedla s tím, že musí jít ještě něco koupit. Jelikož nikdo nevěděl, že tu jsem, tak jsme se na pokoji zamknuli a začali se vášnivě líbat. Neviděli jsme se uź týden a oba jsme po sobě toužili. A tak jsme se odvázali. Na intru – v zamčeném pokoji. V nejlepším přišel nepříjemný vjem – zvuk klíče v zámku. To může být jen Petra! V rychlosti jsem kouknul na hodinky. To co se mi zdálo jako záblesk trvalo hodinu a půl. Vyletěli jsme z postele a střelhbitě jsme si upravili oblečení. Petra vešla sebevědomě s tím, že už určitě budu pryč. A tak jsme se oba dost lekli. Já že tak nenadále přišla a ona, že tu ještě jsem. Zčervenala. Pravděpodobně jí došlo, do čeho přišla. Začala se omlouvat … Ihned jsem jí zarazil, aby to nebylo ještě trapnější. Nakonec jsme se všichni zasmáli a já opět nepozorovaně vyklouzl ven. Teď musím nějak dohnat časový skluz! Takže jdu rovnou na intr. Cestou akorát stihnu jedno cigárko a zrovna teď na něj mám velkou chuť. A pak uź jen samé nezáživosti – úkoly, rýsování, webové stránky – to jediné mě baví! Skončil jsem v půl dvanácté a tak jsem se ještě zahrál Unreala, abych to zaokrouhlil na půlnoc. Až teď jsem si uvědomil, jaký mám vlastně hlad. A tak jsem si ještě udělal dva toasty. Nic moc, ale na noční svačinku to nebylo špatné. Na mobilu si nařídím budíka na 7:00, vypnu počítač, zhasnu a … dobou noc!

Pompejus

30. 01. 2003

Dát tip

Jeden den X Ypsilona. Nemyslíš? Zpočátku to za moc nestálo, alespoň malá pointa zachránila žánr povídky, ale zase je fakt, že ti jde dobře popis. Jen nevím, neukořil ses k smrti? Já být Janou, tak po tolika cigaretách tě políbím a jdu si lehnout do rakve :-) Ale dobrý to máš. Vystihuje to život jako takový, což hodnotím nejvíc. Není to zbytečně dlouhý ale říká to dost. Něco v tobě je. Napříště rozepíšeš příběh a bude to ještě lepší.

Jimmi1

27. 01. 2003

Dát tip

ALL: ti kteří nenašli nějaký hlubší smysl, nebo hledali srandu, lehkost ... bohužel! Je to fádní a těžké. Je to prostě popis jednoho dne ze života kluka na střední - normálního 1 člověka z několika miliard lidí! Jo a krátké věty mám poměrně rád - už pro to, že jsou úsečné.

Miss_Armagedon

25. 01. 2003

Dát tip

Je to jako příručka pro kuřáky, ale jinak obdivuji ty, kteří umí psát o všedních věcech. Já to neumím. Prosila bych o odstavce, bloudila jsem v textu. Krátké věty jsou asi tvůj osobitý styl. Dobré, ale příště by tam měl být hlubší smysl, nebo jsem ho nenašla.

fungus2

23. 01. 2003

Dát tip

Jo. Takové ze života. Dobré.

Jimmi1

23. 01. 2003

Dát tip

Děkuji. Také to je ze života ;-)

Kandelabr

23. 01. 2003

Dát tip

no nevím, školního stereotypu jsem si užil (a užívám) dost, takže tohle zaznamenání obyčejného dne mě nějak moc nezaujalo, neobohatilo... jinak napsané je to docela fajn.

Yossarian

23. 01. 2003

Dát tip

Buď tam chyběl sex, nebo něco jinýho. Ale bavilo mě to, páč každej nemá ty nervy psát vo vobyčejnejch věcech. Každopádně si tipnu *

Yossarian

23. 01. 2003

Dát tip

katugiro

23. 01. 2003

Dát tip

napsané fajn? Kandelabre, čtu po Tobě dneska už několikátou kritiku a stále souhlasím, ale tady si děláš legraci, ne? Dějově je to fádní a styl, jakým je to napsané, mi připadá až drzý - vyprávění bez jediného odpoutání se od sebestřednosti... (je mi líto Jimmi1, ale navršit denní detaily za sebe není povídka)

Kandelabr

23. 01. 2003

Dát tip

bral jsem to tak, že ta nuda je záměrná, aby podtrhla nudu v ději. no možná není :)

StvN

23. 01. 2003

Dát tip

Nuda s hvězdičkou.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Československá literární komunita

Jeden den intráka Jindřicha ;-)

Autor

Sdílení