Iluze

Řekni jen slovo a má duše bude...

Na město z oblaků pomalu padá sníh.
Myšlenkou truchlivou na mě život dých.
Bylo to večer na plese s princeznou.
Byla to slova, jenž iluze rozplynou.
Po noci bezesné s myšlenkou na tebe.
Přemýšlím o světě a hledím na nebe.
Za zbytků iluzí otvírám vrátka.
Srdce mé krvácí, zas přijde zkrátka.
Chtěl bych tě milovat ve dne i v noci.
Rozum si zachovat není v mé moci.
Vím, že se procházím po tenkém ledě.
Věřím, že nespadnu, dokud vidím tebe.
Když se mi odcizíš svým ostrým jazýčkem.
Stanu se zeleným, podvodním mužíčkem.
Dokud tvé sluníčko nevysuší vodní pláň.
Budu tak hluboko, jak nebyl jsem ani sám.

---