Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNezoufej
02. 02. 2003
0
0
692
Autor
fanyz
Je snad to, že nám někdo něco ukradne, ztráta, se kterou se nelze vyrovnat?
Co ztráta domova? Přítele? Rodiny?
Se vším se člověk dokáže vyrovnat.
Všechno, na čem budujeme své životy je pomíjivé.
kachnička: a to se také stalo... srdce to pochopilo - za ten bol to nestojí
To jo, ale nemyslím, že se ztráty dají takhle snížit. Myslím, že ztrácíme, abychom něco (nebo někoho) jiného objevili, ale je přirozené, že každá ztráta utrhne část srdce, kterou věci ztracené (či lidé ztracení) zabíraly (li). Kdybychom věci (či lidi) neukládali právě do srdce, nebolela by nás sice ztráta, ale také by náš život stál za starou bačkoru...
Ta Tvoje poslední věta mi připomíná přání člověka, který o něco přišel a snaží se co nejrychleji svému srdci vysvětlit, že je vlastně pitomé...