Sváteční obloha

Hvězdy hádají se na obloze,
a měsíc je mírní velmi stroze.
A co je předmět této hádky,
přeci kdo bude kde stát na svátky.
Možná někomu zdá se,
že je malichernost kvůli postavení rvát se.
Ale pro ně zdá se ne,
nevymluví jim to nikdo snad kromě mne.
Obracím se proto na hvězdy,
na ty malé blikající nezbedy.
By své hlavy ochladily,
s mléčné dráhy mléka poupily.
V klidu začal jsem přemýšlet,
a vzpomněl jsem si na svůj noční let.
Tu mou starou hvězdnou mapu,
přistrčil jsem měsíci až k nosu.
On pochopil to hned,
a jal se hvězdy rozházet.
To bylo ale vzteku,
a i přes to strkání to bylo v cuku letu.
Kdyby někdo chtěl,
a v noci dlouho bděl.
Ať vezme dalekohled,
a mapu nočních hvězd.
A zkusí je přerovnat,
v tu dobu , blázne ...

budu už dávno spát.

---