Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vanová imprese

11. 02. 2003

780

Autor

Gael

Houpával děvčátko v červené sukýnce. Děvčátko vyrostlo, ale on ji houpal dál. Z děvčátka se stala děvka prodávající místo těla svoji duši. Prodávala se každému, kdo měl zájem. Občas zvracela na záchodě, protože se jí ze sebe samé zvedal žaludek. Nikdo o tom nevěděl. Některé věci jsou nesdělitelné. Pokud se s nimi podělíte, může se z toho vaše okolí podělat. Kolem je tolik hnusu a ona ho na tu hromadu slizu ještě přidávala. Proužky krouží kolem ztracených iluzí. Lůza ztratila iluzorní vjem, zvrátila ho v zahradě neřesti. Je třeba ho znovu zhmotnit. Proto říkám : „Salut, Lucifer!“ Luna se už zase blíží do své lepkavé měsíčnosti. Hvězdný paprsek ji dráždí na šedé kůře mozkové a tak jezdí tramvají, aby vždy přejela zastávku rozkoše. Přebíhá jí po rtech a koluje krví. Úsměv, který bez příčiny, bez důsledku skončí v propadlišti dějin. Kolem propasti úsměvu se vznášejí tabákové lístky a slova cizí řeči. Láska je touha, napsal tuhou na její zamilovaný obličej. Zatraceně! Tak proč se pořád jenom míjíme? Žije na pomezí snu a reality, stále jakoby na houpačce.