Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProč se na mě úsmíváš?
Autor
Bezdomovec
Ať se zeptáš, jak chceš,
ať mi řekneš slova sladká jak med,
já poslouchám, ale vůbec mě to nezajímá.
Proč se na mě úsmíváš,
proč za zády mě pomlouváš?
Přemýšlím, i když už se nestarám.
Byla jsi můj nejlepší přítel, ale všechno se zlomilo.
Jsi jen obraz mých ztracených emocí.
Nesmazatelná, ty chutnás trpce mému srdci,
když na nás vpomínám.
Souhlasím, že dřív to fungovalo.
Vím, že dnes už nemůže.
Bavím se o tom, ale vlastně mě to nezajímá.
Cítím krásu v očích Tvých,
cítím, že pořád Tě mám rád,
šeptám, ale vlastně se už nestarám.
Byla jsi můj nejlepší přítel, ale všechno se zlomilo.
Jsi jen obraz mých ztracených emocí.
Nesmazatelná, ty chutnás trpce mému srdci,
když na nás vpomínám.
Věřil jsem Tvému pláči,
věřil jsem i všem Tvým lžím,
pamatuji si to všechno, ale mě už to vlastně nezajímá.
Odejdi dneska zrazená,
odejdi a zapomeň mé jméno,
miloval jsem Tě, ale víc se o to nestarám.