Opäť som s tebou...

hm, ostávam trochu stratená

ked na smrt aj posledný . Dobréé

První a za pár let se na něj úplně zapomene.... "S kým jsi spal poprvé?" "Mno... jo, to byla ta... vlastně tahleta..." Dnes orgasmus k smrti se zítra jeví jako banalita.

Pochybuju, že je moc lidí, kteří na ten první zapomenou. Pokud nepočítám postižené Alzheimerem.

Pokud to byl první, který stál za to, tak máš pravdu, Wopi... :-). Ale možná budou i lepší, které ho vymažou ze vzpomínek. Víš, člověk často vzpomíná jen proto, že teď nemá to, co kdysi měl. A stejně zapomene... :-/ na všechno.

No... nevím, proč i tady jsem nucen být v opozici :), ale opravdu mám problémy spíš opačného rázu. Pronásledován mnoha vzpomínkami; ty na trapasy mě ještě stále dokážou vehnat do rozpaků, ty na krásné momenty zas nesou nostalgický smutek... Kolikrát před usnutím bych se jich rád zbavil....

Wopi: každý je jiný :-). Nemám nic proti tomu, co říkáš. Jen si myslím, že PO DOSTATEČNĚ DLOUHÉM ČASE člověk zapomene na všechno... dojmy se otupují :-/.

To rozhodně ano. A je to asi dobře.

Opat som s tebou moje sebesmíření; prečo tolko bolesti do vášně naruby? :-)*