1. jarní den

1.jarní den

 

Něco mě vzbudilo uprostřed noci,

oknem se luna

vkrádá jak kuna,

musím se mermomocí

podívat ven

třeba se zdá mi

jen malý sen.

 

Kouknu se doprava,

kouknu se doleva,

všecičko zahaluje

stříbrná poleva.

 

Před dům jsem vyběhl,

zmaten

jak lesní včela,

„Poraďte někdo rychle,

co v takové chvíli dělat.“

A jak jsem tam zůstal stát,

sníh kolem mne začal tát…

 

Uchvácen tím divem,

strnulý údivem,

pomalu chápu už

-to plamínek,

cos zažehla ve mně,

hoří a plápolá.

 

Pohnu se jemně,

jakoby v mátohách.

 

Tak na cestu jsem se dal,

„Plamínku vydrž, hřej dál !“,

já do rána chodit budu,

protože moc dobře vím,

že sněhové závěje

v zimě ctíš jen

a zítra se koná 1.jarní den…

 

                                                           2001

---