Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAndělská tvář
22. 05. 2003
0
0
820
Autor
Heuréka
Teplota zběsile zvedá hladinu rtuti.
Teplá, okrová záře hladí krajinu.
To andělská tvář se usmívá na svět.
Kouřová oblaka se náhle objevila na nebi.
Slunce se zahalilo do temného pláště.
Teď mraky se zmocnily oblohy...
Teplý déšť nyní močí zem.
To andělská tvář se mračí na svět.
Snaží se o smytí hříchů hříšníků.
Marná snaha.
Ona ví,
avšak dává stále světu šanci,
že jednou se snad stane zázrak a On se změní...
Také trošku křečovité. Poslední sloka však báječná. Melodie, všechno. Mohla by být sama sebou jediná. Předchozí tři by ji ani nechyběly.
Pro pořád 'nyní, 'teď a Bůh ví co ještě? Jen popis u těch třech. Bez citu, bez dojmu. O co se snaží? Nic.
Hloupá stará přirovnání. Marná. Nic nenesou. Jen slova a o slovech. Bla, bla.
Jen ten Konec. Ten je, panečku.
To jsou moje první pokusy.Jsem ráda,že jste napsali.A taky dík za to,že jsi mě upozornil na to,v čem bych se měla zlepšit.
Teplý déšť nyní močí zem - nechceš tam radši napsat smáčí zem? To močí je takový... :-)
Konec je fakt skvělej! To předtím mi připadá jako nic moc neříkající popis...
Určitě si přečtu tvoje další věci. :-))
hříchy hříšníků - nešlo by to jinak? JIank marko má pravdu, je trochu hafo přepísknuté, religiozní tématika je mi blízká, ale toto je moc, se slovní stránkou s ním souhlasím též ;o)
Tož sa maj pěkně ;o)
m.