Andílek

Čistý sníh jí padá do vlasů, na tváře-
padlý anděl, smutné díťe.
Vítr si hraje se zbytky svatozáře-
Uteč, nežli ukřižují Tě!

Odejdi, už nepatříš na nebe!
Za to, že zlákal Tě k hříchu,
my posíláme klatbu na Tebe!
Vydaná na nemilost lidskému smíchu,
bluď si sama světem!
Tím, že uvěřila s v lidskou lásku,
přestala jsi být čistým dítětem,
a dala s svůj osud v sázku!

Malý anděl bloudí po Zemi,
lidé smějí se její hlouposti.
Je odsuzována skoro všemi,
že uvěřila na lásku, stálost, na štěstí....!

Bloudí po světě-míjí lidská sídla.
Žádný nepomůže-přátelé nechtějí ji znát.
-Vždyť je to její hloupost, že ztratila křídla,
že toužila poznat, jaké je to milovat....

Však jeho zrada víc jí pálí-
vždyť všeho se vzdala- chtěla pro něj žít!
Teď chodí po Zemi- smutný andílek malý
a nemůže nalézt klid.

A proto, prosím Vás i za ni-
až potkáte ji- vemte její ručku do svých dlaní
a do těch dlaní dejte své srdce.
a nebo víru- ať se malá dívka už nebojí..
....A nebo víte co?! Dejme jí obojí!!

---