Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Posledni laska

01. 06. 2003
0
0
535
Autor
satix

Mala indispozice zpusobena vetsim nez malym mnozstvim alkoholu...

Nech ho jit,

sve pocity,

ktere hledas marne,

kdyz nachazis jeji telo

a vino

a me

a vse kolem,
ztraci svoji pocestnost

a hluk nemych sloupu

prinasi uspokojeni mym telum,

ktere se blouznive ptaji

kolik das,

ma devko, muj pane,

svlekni svuj sat,

odhal svoji rozkos,

protahni sve udy,

rozehraj tyhle tony,

ktere peji ptaci,

nebesa vzivaji,

ohne polikaji,

je na case nalit dalsi roman,

odhal sva nadra,

pokracujem dale,

neni co ztratit,

lod zveda kotvy,

promin,

napnu plachty,

svet se prochazi kolem sve osy,

ziju nebo umiram

v naruci sve devky,

v ulici mych snu,

pod stinem tve pravdy,

miloval jsem te,

zavru dvere,

neznamou ulici tve tvare,

jdu kolem tvych rtu,

ktere uvizly v tehle pasti,

opoustim tve smysly,

nemam tu cest byt dalsim,

me vzpominky prozrazuji tve jizvy na mem tele,

obracim se k tobe,

nevim proc,

odkud tento chtic se vzal,

pokousim se vzdat,

ma ramena jsou tva,

jako ta devka, ktera te svadi,

jako tvuj milenec, ktery hresi,

kolem smrt prochazi,'

saham po zbrani,

lasko moje,

smrt nas spojuje,

pojd pomalu do  mych sny a vzpominek,

sedim na prahu a cekam....

smrt bere vse.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru