Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHlasné ticho
06. 06. 2003
2
0
494
Autor
Semiha
Zármutok...
Ukrývam sa pod hladinou belasého mora,
kde jediným priateľom je ticho.
Schúlená sedím vo vraku neznámej lode
a cítim ľadovú tmu, čo sa prísne díva.
Tak, ako jesenný vietor do suchého lístia duje,
aj moje myšlienky plynú a strácajú sa vo vlnách.
Už neplačem… ten šum ma uspáva
a blažený pocit mi dušu chlácholí.
Či sa azda vrátiť, o lásku bojovať?
Srdce už mám chladom zovreté…
Te smutek je patrný, jen nesouhlasím s (Chrisem) Cornelem Nemtanu, smutek by se neměl takhle prezentovat... chce to sílu, a nedívat se jen na sebe... ne, soucítit se všema-to ani náhodou, to by bylo na overtook, ale myslet aspoň na jednoho.. to tě pak smutek přejde..aspoň ten zžíravý.. Ale báseň se mi líbila, tak promiň za ty kecy, a žes to dočetla až sem tak ti dávám tip..